Tričkománie... skoro

Počasí focení moc nedalo a já se fotit nenaučím. Mám načteno, ale asi nemám ten vnitřní klid a vnitřní čas. Jsem ráda, že najdu čas něco ušít, natož to pak ještě nafotit. Ale mrzí mě, když výrobek fotkou shodím o patro níže.
Ušila jsem v poslední době několik triček. Pochlubím se těmi pro syna. Ta pro mě jsou obyčejná, netopýří rukávy, jednobarevná.
Jak jsem byla v tom zápalu, tak jsem namyslela milión dalších variací na tričko, ale to by naše dítě nevyužilo, to by muselo na prodej, ale šitím se živit nechci. Trochu schizofrenie. Když se mi konečně otevře kreativní kanál a já ho musím nechat nevyužitý. :-) A to mi tento měsíc příjdou velmi zajímavé látky a opět vymyšlených x verzí mikin, triček, tepláků.

 

nejjemnější a nejpříjemnější úplet, který jsem na šití měla

a ze zbytků nějaké ty nákrčníky